I informatici se umí bavit

Již dva roky, tedy po dobu, co studuji informatiku, jsem si začal všímat jednoho všeobecného stereotypu. Stejně jako jako Romové jsou pro většinu lidí zloději a židé chamtivci, stejně tak všeobecný vzorek populace vidí informatiky jako brýlaté "týpky" s culíkem, kteří celý den sedí u počítače, jsou asociální, a když už se sejdou s jinými živými tvory, tak nad partičkou podivné stolní hry nebo v zatemněné místnosti na LAN párty. Jako informatika mě toto kulturní klišé poměrně trápí, neb většina ze zmíněných předsudků se neblíží pravdě.

Je určitě pravda, že informatický slovník a informatické vtipy jsou silně ovlivněny studovaným oborem, ale to není žádnou výjimkou. Podívejte se třeba na chemiky, fyziky, matematiky nebo filosofy, studijním oborem jsou deformováni všichni bez rozdílu. Kde se však vzal všeobecný názor, že informatici jsou nudní a nedokáží se bavit bez počítačů, to opravdu nevím.

Právě dnes, po velmi náročné středeční výuce jsme se rozhodli, že je třeba nějak zahnat školní chmury. Proto vznikl plán zajít po škole do nějaké příjemné hospůdky. Po dlouhých sporech jsme dospěli ke kompromisu, že zapadneme do prvního nekuřáckého podniku na který narazíme, což byla náhodou, k mému potěšení, má oblíbená vinárna Kaštánek. Inu sesedli jsme se u stolu nad sklenkou bílého (pouze u výjimek červeného) vína a rozproudili jsme diskusi. Je pravda, že témata hovoru se často ubírali směrem k počítačům, to však neměnilo nic na faktu, že jsme se skvěle bavili. Největší veselí vyvolalo mé konstatování, že vlastně zítra píši test z Matematické logiky, což jsem si, podle vlastních slov, nezáviděl.

Večer však nekončil našim odchodem z vinárny. Byli jsme pozváni k našemu kolegovi a spolužákovi Davidovi na privát. Jeho bydlení nás uchvátilo. Hned po vstupu jsme se ocitli v hale plné loveckých trofejí a připadali si, jako na zámku. Mou pozornost však odváděl fakt, že podle mých informací má můj spolužák v pokoji dvě elektrické kytary, takže jsem se s nadšením přesunul po schodech nahoru do jeho pokoje. Nejen že mám hudebně nadaného a žánrově velmi blízkého spolužáka, ale ten má stejně nadaného spolubydlícího, takže se zbytek večera nesl ve znamení hudby a jam session. Ihned jsme se dohodli, že se musíme někdy sejít, samozřejmě i s Drobkem, který hraje na violu, a zahrát si všichni společně. Doufejme tedy, že se brzy setkáme například ve zmíněném Garchu a společně si zajamujeme.

Mýtus zbořen! I informatici se umí bavit, a to nejen o počítačích.