168 hodin

Tak jako stejnojmenný pořad České televize se tento článek bude věnovat událostem uplynulého týdne. Je to již sedm dní (tedy sto šedesát osm hodin) od doby, kdy jsem něco napsal a za tu dobu se stala spousta událostí. Začao mistrovství světa v hokeji, posbíral jsem pár zápočtů zápočtů, dostal jsem práci, započala Majálesová vlna, na některých místech České republiky klesla teplota pod bod mrazu a napadl sníh a byl zabit teroristický vůdce a desetiletý mistr hry na schovávanou - Usāma bin Muhammad bin ʿAwaḍ bin Lādin.

Se silami u konce

Sedím a koukám. Můj pohled padá do pravého dolního rohu obrazovky a já vidím, že je 18. dubna. To znamená, že jsme již nakousli druhou půlku měsíce. Do konce semestru již mnoho času nezbývá, práce přibývá, stres narůstá, na spánek není čas, tak si člověk musí vystačit s nějakými pěti až šesti hodinami spánku denně a do toho nám příroda dává na vědomí, proč se vlastně používá termín "aprílové počasí". Kombinace všech těchto faktorů se samozřejmě podepisuje na mé (naší) fyzické i psychické kondici. Nicméně času je málo a nemohu si dovolit otálet. Proto přichází na řadu zbraně hromadného učení - litry kávy, zeleného čaje a guaranové kapky.

Jsem zpět aneb nikdy jsem neodešel

Když se podíváte na poslední článek, zjistíte že je orazítkován datem 1. dubna. To může znamenat jen jednu věc: kdo uvěřil, že s blogováním končím, ten se stal obětí aprílového žertu. Když však přihlédnu k počtu bouřlivých telefonátů a hromadám výhrůžných dopisů a emailů, nejspíš jste můj pokus o žert všichni prokoukli. Pravdou je úplný opak. Po předchozím úspěšném měsíci (ano, už si opět nechávám narůst ego, chci si ho stáhnout do culíku) jsem naplněn pozitivní energií a hodlám se opět s nadšením pustit do psaní. Jediné, co mi k tomu chybí, je inspirace, takže máte-li na srdci nějaký nešvar naší společnosti, napište a já rád napíšu fejeton.

Kousek pravdy však na článku byl. Opravdu musím (no, tedy měl bych) pracovat na ročníkovém projektu. Po dlouhé době strádání jsem se konečně pustil do práce. Překonal jsem prvotní odpor, což je první a nejdůležitější krok. Teď už zbývá jen udržet pozornost a nenechat se rozptýlit silou jara. Jelikož do odevzdání zbývá asi měsíc, budu muset projektu věnovat každým týdnem více a více času. Tak mi držte palce, ať to vydržím...

Návrat

Hlásím se Vám po poněkud delší době. Je to více jak měsíc od mého posledního záznamu, a někteří se možná ptáte, proč jsem si na Vás nenašel chvilku. Poslední měsíc byl pro mě (a určitě v tom nejsem sám) byl velmi náročný. S příchodem konce semestru se začala hromadit práce, a ta, která již na hromadě byla, už měla být pomalu hotová.