Tak, a máme po Vánocích…

Letos jsem zase podle utekl před vánočním shonem, schoval se v pokoji, nasadil sluchátka a vesele vše kolem ignoroval. Podařilo se mi tak vyhnout snad všem „veselým“ tradicím, jako je zdobení stromečku, které přímo nesnáším. Ve vší skromnosti jsem si, dle vlastní tradice, nazdobil palmu na okně, a tím pro mě přípravy skončily. Málem bych zapomněl, ještě jsem ti pověsil stříbrný vánoční řetěz mezi garnýží a knihovnou, takže mi visí přímo nad pracovní stanicí. Pak jsem se snažil nerušeně odpočívat, což se mi dařilo pouze do večera, než přišly jisté záležitosti, které si přímo vyžadovali mou účast, tak jsem se slušně oblékl a vyrazil do společnosti vlastní rodiny.

Na Štědrý den

Je Štědrý den. Někteří se stresují, narychlo balí dárky nebo ještě nějaké shání na nejbližší benzínce. Jiní odpočívají a sledují jednu pohádku za druhou. Já sedím s nohama na stole, poslouchám jazz a pročítám si Twitter. Většina lidí vypadá šťastně, z čehož mám velkou radost. Prohlížím si obrázky cizích vánočních stromečků a říkám si, proč zase jenom já mám palmu. Do toho nafotím první fotku a už mi jich zbývá jen 364. Nebo 365? Nevím, jaká pravidla má projekt pro přestupné roky. Nicméně si užívám sváteční pohodu a těším se na slavnostní večeři a následné rozdávání dárků. Těším se na radost v očích obdarovaných i na vlastní radost z toho, co dostanu já.

Třistapětašedesátka – brzy startujeme

Není to tak dlouho, co jsem psal o projektu 365 a nevěděl jsem, co přesně bych chtěl dělat, ale že hodlám jeden takový projekt rozjet. Teď však již projekt nabral pevné obrysy. Má hlavního hrdinu a v hlavě se mi již tvoří několik nápadů pro dny, kdy nepřijde žádná spontánní myšlenka. Projekt jsem chtěl původně započít symbolicky Novým rokem, ale nakonec jsem změnil názor a začnu již na Štědrý den. Mezitím můžete zajít na oficiální stránky projektu, podívat se na první fotku a přečíst si krátký úvod. Nezbývá než si vzít k srdci jedno novoroční předsevzetí a projekt po třech stech šedesáti a pěti dnech dovést do zdárného konce.

Proč nemám rád Instagram

Dnes se na vlnách internetu opět rozbouřily divoké diskuse. Řešilo se, kdy konečně bude mít tolik opěvovaná aplikace Instagram klienta pro Android. To jednak zvedlo ze židle zarputilé zákazníky firmy Apple, kteří si myslí, že telefony značky Samsung nebo HTC nejsou svým „podřadným“ hardwarem hodny takto skvělé aplikace, ale také to mírně pohnulo žlučí mně, jako dlouhodobému odpůrci. Nemá to nic společného s tím, že originální aplikace je určena pro iOS a většinou uživatel tedy jsou majitelé iPhone. Apple z toho úplně vynechám, nebudu jej hanit ani vychvalovat. Je to Instagram, co mi vadí, a to hned z několika důvodů. Velice rád vám je napíšu.

Rýmečka vrací úder

Kdybych si mohl vsadit na své zdraví, vsadil bych si, že onemocním první týden školy nebo těsně před Vánocemi. A letos bych zase vyhrál. Stejně jako loni a předloni. Letošní rok byl v tomto ohledu velice úspěšný. V únoru jsem měl speciální edici rezistentní chřipky, asi o měsíc později – v březnu – jsem se staral o zánět nosohltanu a v záři jsem měl slavný infekt, o kterém pořád nevím, co byl vlastně zač. K tomu pár gastrointestinálních problémů, rýmeček a mé oblíbené krvácení z nosu. Co víc si může člověk přát? Že bych k Vánocům dostal nějakou extraordinární chorobu. Co já vím, třeba takový zánět vaječníků by byl zajímavý a všechny bych tím jistě ohromil.

Je rozhodnuto

Dnes jsem dostal nepříjemný email, který jen potvrdil to, co jsem tušil již včera. Stálo v něm:

„…zápočet jste nezískal.“

To by nebyl takový problém, kdybych nebyl ve třetím ročníku a nejednalo se o áčkový předmět. Bohužel. Z této informace tedy vyplývá, že se mé studium prodlouží o další rok. Moc nadšený z toho nejsem, ale co mohu dělat. Mohlo by být hůř, stále se mohu uklidňovat myšlenkou, že jsem nevyletěl úplně.

Vánoční nákupy

Dnes jsem vyrazil do našeho místního supermarketu. Ne však na nákupy, ale něco vyřídit. Když už jsem tam byl, vyfotil jsem pár fotek, abych zaznamenal šílenství, které tam probíhalo. Hned zpočátku se mi udělalo silně mdlo z pohledu na Santa Clause, poté se mi udělalo trochu lépe při pohledu na anděla rozdávajícího letáky a pak jsem nasál pohodu při poslechu živé hudby v kavárně. Kdyby tam nestálo espresso neuvěřitelných 39 Kč, strávil bych tam nejspíš celé odpoledne. Nakonec jsem vlastně pořídil i jeden dárek. Pro sebe, samozřejmě…

Deník nespavce

Poslední dobou mám problémy se spánkem. Trpím nespavostí, nebo jak říkají odborníci – insomnií. A co mám možnost pozorovat jiné lidi, a to jak na internetu tak ve skutečném životě, netrpím tímto problémem sám. Posledních čtrnáct dní jsem slyšel několik stížností, že někdo nemůže v noci usnout. @Jesisem dokonce nedávno napsala návod, jak s tímto problémem bojovat. Bohužel, někdy nejsou rady nic platné a člověk neusne, ať se snaží sebevíc. Pár dní zpět to došlo až tak daleko, že jsem začal uvažovat, že si v lékárně koupím prášky na spaní nebo že se vloupu na veterinární stanici a ukradnu jim zásobu uspávacích šipek na slony.