Zobrazují se příspěvky se štítkempočasí. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempočasí. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 25. února 2013

Bláznivé počasí

Po dlouhé době jsem se konečně „dokopal“ k nějaké literární činnosti. V rámci hodin Kreativního psaní pod vedením Antonína Bajaji jsem vypracoval zadaný fejeton. Dlouho jsem uvažoval nad vhodným tématem, až mě napadlo podívat se z okna. Jak prosté…

Ráno vstanu, uvařím kávu a zapnu počítač, abych si na internetu přečetl nejžhavější novinky z domova i ze světa. No, nejžhavější, jak se ukazuje, zrovna ne. Vypadá to na další sněhovou kalamitu. Na Ruzy… pardon, letišti Václava Havla museli omezit provoz, neb místy napadly až dva centimetry sněhu. „A u muzea čtyři,“ dodal jsem na počest ostravského barda. Čeho se ještě dočkáme? V létě přijdou bouřky a na podzim opadá listí?

Když se takhle dívám na zprávy, zdá se mi, že každá zima je horší, než ta předchozí. Každý rok jsou silničáři zaskočeni sněhem, nehledě na to, že je prosinec a meteorologové nás o hustém sněžení varovali již před dvěma týdny. Co může být horšího, než hromady sněhu? Nedostatek sněhu! Na ten si silničáři nejspíš stěžovat nebudou, ale zato naštve lyžaře, ale hlavně vlekaře a majitele horských chat. Může být sněhu někdy tak akorát? Zapeklitá otázka. Jestli pojem „tak akorát“ definujeme tak, že si nikdo nebude na aktuální množství sněhu stěžovat, pak zřejmě ne.

Ale zima není jen o sněhu. V zimě také, kupodivu, bývá někdy zima. A s ní je to stejné, jako se sněhem. Každého překvapí a lidé jsou zmatení z toho, že si musí obléci kabát a občas si vzít i dvoje ponožky. Není to dokonce tak dávno, kdy jsem musel v zimě nosit podvlékačky, protože bylo venku -15 °C a před domem jsme měli velkou ledovou plochu, na které bruslily děti z širokého okolí. Ale žilo se dál. Dnes máme sotva -5 °C a televize už jsou plné toho, jak náledí komplikuje dopravu a lidé raději nevychází z domovů.

A tak si stěžujeme, jaká je tahle zima hrozná, protože to říkali v televizi a přidali k tomu dramatickou hudbu a ilustrační záběry dvoumetrových rampouchů, takže to musí být pravda. Takhle to bude pokračovat až do léta, kdy nám ti samí lidé řeknou, že klíšťata se přemnožila kvůli mírné zimě, která byla dokonce nejmírnější za posledních 10 let, což doloží barevnými grafy, které jsou jasnou známkou pravdivosti informací. A my si začneme znovu stěžovat, že už ani ty zimy nejsou, co bývaly. Tak já vám nevím. Zbláznil se „ten nahoře“, nebo my tady dole?

středa 12. října 2011

Nemilosrdný podzim

Podzim je možná velice fotogenické roční období (najít depresivní fotku s podzimní tématikou bylo opravdu těžké), ale umí být i zlý. Začíná škola a se školou přichází stres. Začíná se ochlazovat a s chladem přichází nemoci. A aby toho nebylo málo, zanedlouho se bude posouvat čas a některým z nás totálně zpřehází biorytmus. Takže ať je podzim na fotografiích sebekrásnější a používá úžasnou oranžově laděnou škálu barev, pro náš organismus bývá náročná a mnoho z nás, dříve nebo později, skončí v posteli s nějakou tou rýmečkou.

pátek 26. srpna 2011

Léto, jak má být

Nejsou to ani dva týdny, co se ze všech stran ozývalo "proč je tak hnusně", "proč pořád prší", "nemá být náhodou léto" a podobné výlevy nespokojenců s aktuálním počasím. Jediné, co probíhalo hlavou mě bylo: "buďte všichni zticha", protože jsem byl rád za příjemný chládek a osvěžující deštíky. Každý kdo mě zná, ví, že 25 °C je pro mě smrtící teplota a pokaždé, když se teploměry vyšplhají tak vysoko, plánuji imaginární cesty na sever do zemí vikingů. Dnes, kdy konečně "začalo léto", jak všichni chtěli, stěžují si zas. A já jen opakuji své "buďte všichni zticha", jedním dechem pak dodávám "máte co jste chtěli" a vracím se k satelitním snímkům Švédska.

čtvrtek 28. dubna 2011

Prší, prší, jen se leje...

Za uplynulý týden nám dala Matka příroda hned několikrát najevo, čemu že se to vlastně říká "aprílové počasí", a že je to ona, kdo tady vládne. A že si to užívá, nejprve nás vyláká ven zářivým sluncem, počká, až jsme dostatečně daleko od domova a ostatních úkrytů a poté nám na hlavu spustí divoký déšť. Sotva se pak dovlečeme celí promočení pod nejbližší střechu, schová svá mračna a opět ukáže slunce. Přesně takovýto podraz si na mě přichystala právě dnes.