Léto, jak má být

Nejsou to ani dva týdny, co se ze všech stran ozývalo "proč je tak hnusně", "proč pořád prší", "nemá být náhodou léto" a podobné výlevy nespokojenců s aktuálním počasím. Jediné, co probíhalo hlavou mě bylo: "buďte všichni zticha", protože jsem byl rád za příjemný chládek a osvěžující deštíky. Každý kdo mě zná, ví, že 25 °C je pro mě smrtící teplota a pokaždé, když se teploměry vyšplhají tak vysoko, plánuji imaginární cesty na sever do zemí vikingů. Dnes, kdy konečně "začalo léto", jak všichni chtěli, stěžují si zas. A já jen opakuji své "buďte všichni zticha", jedním dechem pak dodávám "máte co jste chtěli" a vracím se k satelitním snímkům Švédska.

Prázdninové prázdno

Tak to na mě zase jednou přišlo. Další "emo nálada". Koukal jsem, koukal, že poslední článek jsem napsal minulou sobotu. Mezitím jsem chtěl napsat asi pět článků (Jak jsem běžel půlmaraton, Sociální závislosti (3) - last.fm, Lidice - dobré nebo špatné?, Po olomouckých kavárnách (2) - Café Sant´ Angelo a Tvarohový dort s jahodami aneb pečeme s tabletem), ale nějak jsem se k tomu nedokopal. Nejdříve jsem se vzpamatovával z velkého běhu a ve středu mi víceméně začali prázdniny a v tu chvíli jsem již totálně odpadl do lehkého bezvědomí. Letního spánku. Naprosté nicoty.