Já a AFO (den 4. a 5)

Vypadá to, že vám mám hodně co říct. Je toho dokonce víc, než jsem předpokládal, takže jsem musel celé AFO rozdělit na 3 články. Ale nebojte se, tenhle je opravdu poslední. V pátek jsem byl totiž jen na jedné přednášce, v sobotu na dvou filmech a v neděli jsem nebyl nikde, protože už jsem byl ze všeho těžce vyčerpán a navíc se promítaly vítězné snímky. Jak jsem vás informoval minule, jedním z těchto snímků byl právě Téměř dokonalý člověk, který jsem již viděl a další mě příliš nezaujaly.

Já a AFO (den 3.)

V minulém článku jsem vám stručně popsal události prvních dvou dní Academia Film Olomouc. Tím však pro mě tento festival nekončil. Po minulých zkušenostech, kdy jsem po některých filmech a přednáškách přemýšlel o smyslu života a podobných pitomostech, jsem se rozhodl, že v následujících dnech se pokusím vyhnout filosofické rovině a budu se zaměřovat na techničtější dokumenty. Já tedy filosofuji rád… to nemohu říci, ale raději si pro tyto příležitosti zvolím hospodu.

Já a AFO (den 1. a 2.)

Ač se to zdá neuvěřitelné, AFO, neboli Academia Film Olomouc, je nejstarší festival, který se věnuje vědecko-popularizačním a dokumentárním filmům. Daleko zajímavější ovšem je, že jsem jej, od jeho založení v roce 1966, navštívil úplně poprvé. Ptáte se, jak je to možné? Sám netuším. V Olomouci žiji celý svůj život a vždy jsem tak nějak chodil kolem a ničeho si nevšímal. O vědu se zajímám a dokumenty mám rád, takže jsem opravdu nedokázal pochopit, že jsem tam ještě nikdy nebyl. Nezbylo mi nic jiného, než se prostě sbalit, vyřídit si akreditaci a den co den chodit na dokumenty a přednášky z celého světa, a to i na témata, kterých si normálně tak nějak nevšímám.

Jedna aplikace, dva národy

Včera se to stalo. Požehnání i prokletí v jednom. Vyšel Instagram pro Android. Už jsem vám jednou psal, proč nemám rád Instagram. Tehdy to byl nezaujatý článek, kde jsem se snažil vyhýbat negativním zmínkám o jakémkoliv mobilním operačním systému a hodnotil jsem pouze software, a to z umělecko-fotografického hlediska. Korektnosti je však konce. To co mne v posledních dvou dnech tak rozčílilo není samotný Instagram, ani zvýšené množství (dle mého velmi subjektivního názoru) zprzněných fotek, ale chování některých lidí. Mezi uživateli produktů Apple se (jako všude jinde) najde pár fanatiků, kteří musí dávat najevo svou domnělou společenskou nadřazenost. A tohle je příběh o nich…