Hudební ochutnávka

Během posledního měsíce vyšlo pár (pro mě) významných alb. 19. září to bylo debutové album „superskupiny“ SuperHeavy. O několik týdnů později, přesněji 4. října, vyšlo v pořadí již páté studiové album kanadské zpěvačky Feist ověnčené titulem Metals. A konečně dnes (10. října) spatřilo světlo světa dlouho očekávané album Biophilia od islandské pěvkyně Björk, která na jeho vzniku úporně pracovala již od roku 2008. Domnívám se, že každé z těchto alb si zaslouží pozornost, proto jsem se rozhodl napsat tři krátké a stručné recenze, ve kterých shrnu své pocity z jejich poslechu.

SuperHeavy - SuperHeavy

Vezměme to od začátku. Kdo jsou SuperHeavy a proč se jim říká „superskupina“? Vyjmenuji vám její členy a možná pochopíte. Tak v první řadě je to Mick Jagger, toho vám, jako frontmana skupiny The Rolling Stones, snad představovat nemusím. Dále Joss Stone – jedn z nejvýznamnějších soulových zpěvaček současnosti, Dave Stewart, který společně s Annie Lennox tvořil duo Eurytmics, Damien Marley – nejmladší syn Boba Marleyho, který se, stejně jako jeho otec a asi pět bratrů, věnuje hudbě a v neposlední řadě A. R. Rahman, který složil hudbu snad ke všem Bollywoodským filmům.

Už samotný výčet umělců v tomto projektu dává znát, že půjde o něco neobyčejného. A jak napovídá žánrové zaměření jednotlivých členů, můžete očekávat směs rocku, soulu, reggae a world music. Bohužel, tato kombinace je natolik šílená, že ne vždy dobře funguje. Jinými slovy: zatímco některé skladby jsou skvěle žánrově vyvážené a přináší něco, o co se ještě nikdo nikdy nepokusil, jiné kousky působí poněkud přeplácaně a nesouvisle.

Verdikt: za poslech toto album rozhodně stojí, protože takové množství skvělých hudebníků se většinou sejde jen jednou za pár let, aby společně nahráli vánoční koledu, ale nikdy celé album. Kdo viděl na internetu nahrávku ze studia, byl jistě velmi natěšen a poté zřejmě, jako já, zklamán.

Feist - Metals

Feist poslouchám už nějaký ten pátek, a tak mě každé její album potěší, ať méně či více. Předchozí album, The Reminder, mě potěšilo spíše méně, zatímco Metals více. Není totiž tak veselé, jako předchozí, ale vrací se k lehce melancholickým kořenům, do dob Let It Die, a zároveň přináší něco nového.

Na jedné straně je nové album hladce symfonické, nechybí smyčce, piáno a sbory. Na druhé straně je, jak napovídá název, lehce industriální a nechybí mu periodicky se opakující výrazné bicí. Takovou malou specialitou je skladba A Commotion, která vám brání, abyste album poslouchali před spaní nebo v částečně nepřítomném stavu. Rozhodně vás probere a prvotní posluchači se možná i párkrát leknou.

Verdikt: Jste-li pravidelným posluchačem Feist, určitě vám nemusím říkat, abyste si jej pořídili. Vám ostatním ho mohu jedině doporučit a přát si, abyste si Feist oblíbili dříve, než vám ji televize znechutí neustálým pouštěním v reklamách.

Björk - Biophilia

Album, na kterém se pracovalo tři roky a je to znát. Kdo zná Björk, ví, že hudba není jen o hudbě samotné, ale i o tom, co stojí za ní. Příběh v pozadí. Biophilia je inspirována Matkou přírodou, životem, člověkem, vesmírem...

Příkladem budiž skladba Thunderbolt. Jak nejlépe zpodobnit bouři v hudbě? Použít skutečné blesky. A tak světoznámá hudební inovátorka použila Teslův transformátor jako hudební nástroj. Stačilo jen správně nastavit frekvenci. Ve skladbě Solstice (slunovrat) pro změnu použila soustavu kyvadel, která jsou schopna převádět pohyb Země na zvuk harfy.

Je jen zajímavostí, že Biophilia vyšla ve speciální edici pro iPad s balíkem aplikací provázaných s jednotlivými skladbami alba, umožňující společně s Björk hudebně experimentovat ve virtuálním duetu. To je poprvé v životě, co lituji, že tento přístroj nemám.

Verdikt: Hudebního génia a inovativnost Björk nelze zpochybnit. Někteří ji mohou považovat za blázna, ale to nic nezmění. Poslechnout si album alespoň jednou měl snad každý, protože nic podobného jinde neuslyšíte. Použité nástroje jsou totiž naprosté unikáty vymyšlené a použité výhradně Björk. Nenapodobitelný zážitek.