V minulém článku jsem vás obeznámil s faktem, že se loučím se svým starým MP3 přehrávačem Emgeton Meizu X6. Nyní přichází článek o malém kousku techniky, který zaujme jeho místo. Když jsem věděl, že můj starý brach již dlouho nevydrží, začal jsem se poohlížet po jeho nástupci. Jako vždy byl pro mě rozhodujícím faktorem poměr výkon/cena (což vyřadilo všechny produkty firmy Apple). Na konec to vyhrál 8GB Creative ZEN Style M300, který nakonec trumfl verzi M100 o Bluetooth a rádio. Tyto funkce ve možná ani nepoužiji, ale cenový rozdíl cca 150 Kč říkal „proč to nezkusit“.
Co umí?
Za cenu kolem 1 400 Kč (můj stál 1 247 Kč) dostanete malý (55,2✕44,2✕12,6 mm) lehký (33 g) přehrávač s 8 GB vnitřní paměti, kterou lze rozšířit pomocí microSDHC karty až o dalších 32 GB. Podporuje formáty MP3, WMA, WAV, Audiable 4 a Audiable AAX. Umí také přehrávat videa ve formátu SMV, ale nepředpokládám, že by byl někdo tak šílený a pouštěl si videa na 1,45'' displayi o rozlišení 128✕128 px. Jako většina MP3 přehrávačů umí i nahrávat, a to ve formátu WAV, takže jej můžete použít jako diktafon. Řada M300 má navíc rádio, ze kterého lze i nahrávat a Bluetooth, který vám umožňuje připojit bezdrátová sluchátka. Přístroj je napájen Lithium-Iontovým akumulátorem s uváděnou výdrží až 20 hodin hraní na jedno nabití.
Co neumí?
ZEN bohužel nepodporuje bezztrátový formát FLAC, takže se nehodí pro šílené audiofily. Co mě trochu trápí je malý výstupní výkon, který někdy při jízdě v plné tramvaji nestačí. Tento nedostatek na mě však měl pozitivní vliv, neb jsem si na krátkou dobu přestal ničit sluch a mám další důvod si konečně koupit nová sluchátka. Také mě malinko zarazilo, že jsem v balíčku nenašel klasickou nabíječku do zásuvky, tento přehrávač tedy jinak jak přes počítač nenabijete. Pokud tedy nemáte tu šikovnou krabičku, kterou strčíte do zásuvky a do ní zastrčíte USB konektor. Tu vám však zadarmo nikdo nedá.
První dojmy
Když jsem ZEN vybalil z krabičky a poprvé jej vzal do ruky, působil na mě velice příjemně. Díky zaoblené zadní stěně dobře sedne do dlaně a je tak akorát velký, aby se dal pohodlně ovládat palcem. Na většinu práce vám stačí čtveřice kapacitních tlačítek okolo displaye. Ta mají jednu velkou výhodu, a to, že se vám v kapse samy nezmáčknou (pokud nemáte děravou kapsu), a tak nemusíte přehrávač zamykat. Jen si musíte chvíli zvykat, že předchozí a následující skladbu přepínáte šipkami nahoru a dolů.
Přístroj jsem poprvé spustil a uzřel jsem rozsáhlé menu se spoustou položek. Zvolil jsem hned první položku „Music“ a byl jsem mile překvapen. Přehrávač umí spravovat playlisty, třídit hudbu podle interpretů a žánrů nebo přehrát všechny skladby v paměti. Další položka „DJ“ mě trochu zarazila. Netušil jsem, zda si budu moci prstem jezdit po displayi a mixovat vlastní hudbu, nebo co od toho vlastně mohu čekat. Nakonec jsem zjistil, že onen „DJ“ mi umí předhodit například „Album dne“, tedy náhodně vybrané album.
Přeskočil jsem všechna ta rádia, obrázky a videa a vjel rovnou do „System“. Tam mě čekalo nejmilejší překvapení, můžu si změnit barvu písma na žlutou. Kromě standardních nastavení, jako doba podsvícení displaye a automatického vypnutí, je zde i nastavení Bloetooth. Přístroj je schopný vyhledávat okolní zařízení úplně stejně, jak jsme na to zvyklí z počítače nebo telefonu. Mimo to také ovládá asi 50 světových jazyků, mezi nimi samozřejmě i češtinu. Jenom s fontem má trochu problém, a tak jsou písmenka s diakritikou mírně vychýlená o 1 px nahoru.
Co k tomu dostanete?
Obsah balení je velice skromný. Uprostřed máte přehrávač, který je položen úhlopříčně, aby vypadal co nejlépe a zabral co nejvíce místa. Nad ním je malá přihrádka, kde najdete malinký kablík s USB konektorem na jednom konci a jeho miniaturní verzí na konci druhém, který vám poslouží k přenosu dat a nabíjení zařízení. Druhou součástí balení jsou sluchátka. Ty jsem zatím nezkoušel, protože mám své oblíbené Sennheisery, ale věřím, že budou na trochu vyšší úrovni než běžná „příbalová“ sluchátka, protože Creative Labs se přeci jen v hudbě trochu vyznají. Pod přehrávačem je potom větší (asi 2✕) přihrádka, kde je manuál v oněch 50 jazycích.
Kromě hmatatelného příslušenství dostanete i nějaké virtuální. Tj. asi 10 nezajímavých ukázkových obrázků a nějaké to nezajímavé ukázkové video. Co jsem však nečekal, a mile mě překvapilo, byla audiokniha. Po poslechu prvních 10 minut jsem usoudil, že to bude nejspíš nějaký dívčí román, takže nic pro mě, ale dokážu ocenit nápad a snahu.
Žádné komentáře:
Okomentovat