Sedím a koukám. Můj pohled padá do pravého dolního rohu obrazovky a já vidím, že je 18. dubna. To znamená, že jsme již nakousli druhou půlku měsíce. Do konce semestru již mnoho času nezbývá, práce přibývá, stres narůstá, na spánek není čas, tak si člověk musí vystačit s nějakými pěti až šesti hodinami spánku denně a do toho nám příroda dává na vědomí, proč se vlastně používá termín "aprílové počasí". Kombinace všech těchto faktorů se samozřejmě podepisuje na mé (naší) fyzické i psychické kondici. Nicméně času je málo a nemohu si dovolit otálet. Proto přichází na řadu zbraně hromadného učení - litry kávy, zeleného čaje a guaranové kapky.
Na konci minulého týdne jsem se radoval, jak si o víkendu (já chci nějaké hezké české slovíčko) odpočinu. Jak si tušíte, moc jsem se nedočkal. Pustil jsem se do ročníkového projektu a natolik se zabral do práce, že jsem mnohdy naprosto přestal vnímat čas. Mé snažení se však vyplatilo a mám velkou část za sebou. Možná si pamatujete, jak jsem na konci minulého semestru psal článek na podobné (dobře, stejné) téma. A právně v něm jsem našel obrázek projektu před dávnými časy, ještě v dobách, než se mi ho podařilo smazat a následně obnovit.
Projekt "Africká dáma" na konci zimního semestru
Projekt "Africká dáma" na konci letního semestru
V sobotu, ani v neděli jsem si neodpočinul, tak si zítra "vezmu volno", vstanu nejdřív v deset a dodělám vše, co jsem přes víkend nestihl. Zbývá mi dodělat úkoly do assembleru za minulé dva týdny, a pak se můžu opět vrhnout na dámu (uznávám, že to zní poněkud dvojsmyslně). S trochou štěstí do konce týdně zvládnu dodělat ty nejdůležitější věci do školy, a pak už se budu moci věnovat jen škole (ehm, ano, tak jest).
Žádné komentáře:
Okomentovat