Sblobem...

Zrovna jsem na ČT2 shlédl skvělý dokument s názvem "Oko nad Prahou" (opakování 20. dubna) o významném architektovi českého původu, avšak světového významu - Janu Kaplickém a o jeho kontroverzním a tolik diskutovaném návrhu Národní knihovny, často přezdívané "Chobotnice" nebo "Blob". Dokument vás provede jak životem Jana Kaplického, tak celou aférou ohledně výběrového řízení na architektonický návrh a jeho nedozírné následky, které možná nemalou měrou přispěli ke skonu skvělého architekta.

Není to tak dávno a všichni si to jistě pamatujete. Praha se rozhodla postavit si novou Národní knihovnu na Letní, a tak vypsala výběrové řízení. To vyhrál se svým návrhem český architekt žijící a působící v Londýně, a to osmi hlasy od osmi odborných porotců. A v té chvíli začal nepředstavitelný kolotoč politických čachrů, demonstrací, diskusí, hádek a soudních sporů. Naše malá republika se rozdělila na ty, kterým se "Chobotnice" líbí a chtěli by ji postavit, a konzervativce s ponožkami v sandálech, kteří ji označovali slovy jako "chrchel". Co si budeme povídat, v Paříži se také svrhly vlny nevolí proti obřímu "lešení".

To mě přivádí k problému, který svírá většinu Čechů. Ponožky v sandálech, batoh k obleku a bílé ponožky v černých lakýrkách. Zdá se mi, že náš národ před několika lety zamrzl. Bojí se všeho nového. Mají raději šedé paneláky než moderní stavby ze skla a oceli. Líbí se jim strohé a obyčejné věci a místo aby zkusili něco nového, snaží se sehnat přesně to, na co si zvykli před deseti lety. A dokud se tohle nezpraví, tak se žádné "Chobotnice" nedočkáme...