čtvrtek 8. září 2011

Jak se vypořádat s tragédií

Nikomu, kdo má oči otevřené nebo naslouchá svému okolí, nemohlo uniknout, že se včera zřítilo letadlo s ruským hokejovým týmem Lokomotiv Jaroslavl, jehož členy byli i tři Češi - Jan Marek, Josef Vašíček a Karel Rachůnek. Zejména poslední jmenovaný se nemalou mírou podílel na našem úspěchu na letošním MS v hokeji. Tato událost vyvolala rozruch ve světě hokeje, v srdcích fanoušků i většiny lidí, kteří hokej nesledují, ale cítí se být patrioty. Nehodu však doprovázel i jiný jev. Okamžitě se rozpoutaly rozsáhlé diskuse o etice, moralitě a patriotismu českého národa a zveličená medializace a "proklamace" smrti některých vybraných osob, které jsou jistým způsobem "elitou".

Nejlépe to vystihl @lukys, když použil termín "lidskost na baterky". Ano, je to poněkud drsné, ale to pravda bývá. Nevím, jestli je to obecný jev, nebo jen výhrada nás Čechů, ale je to tak. Asi před dvěma měsíci ztroskotala na Volze loď. Utonula více jak stovka lidí včetně malých dětí. Nepamatuji si, že by jim někdo, pět minut po zveřejnění tragédie, založil skupinu na Facebooku a nepamatuji ani stovky truchlících na sociálních sítích. Jak napsal @zimmycz na svém blogu, některé životy jsou důležitější než jiné a že všichni neumíráme stejně. Ani to však nebude úplně pravda, protože nejde jenom o to, čeho člověk v životě dosáhl, ale zda se proslavil. Zde si dovolím další citaci. "Ale kdyby spadli např. špičkoví doktoři, inženýři či matematici, tak by to bylo každýmu buřt." - @HonzaBenisek. Obávám se, že tomu tak bohužel opravdu je. Nevidím důvod, proč psát něco, co již bylo několikrát napsáno, takže vás odkážu na poslední blogpost, tentokráte od @diseasezoe.

Takže, a teď, co tím chtěl básník říci. Na výše zmíněné články a tweety jsem vás odkázal proto, že se s nimi (do jisté míry) ztotožňuji a hlavně si myslím, že stojí za to si je přečíst a zamyslet se nad nimi. Také jsem chtěl upozornit na fakt, že na internetu se probírají i vážná "morální" témata a že internet je pořád ještě (alespoň u nás) svobodné informační médium. Nemusíme být odkázáni na zpravodajské servery, noviny a televizi, které nás krmí, čím uznají za vhodné, a tak nám de facto určují, co si máme myslet. Internet je místem, který vám naservíruje z každé strany jiné informace a tak vás nutí k zamyšlení. Masmédia vám říkají "truchlete", kdežto na internetu vám vmetou krutou pravdu přímo do obličeje a pak dodají "truchli si jak chceš, ale máš k tomu opravdu důvod?".

3 komentáře:

  1. Tak když jsem viděl ten titulek, řekl jsem si: I ty Brute! ... lekl jsem se, že i ty se přidáváš k těm dutým hlavám, co brečí jak malé děti. Já chápu, že pro rodiny těch lidí, co zahynuli, je to tragédie a soucítím s nimi. Ale co se do toho serou další lidi! Jak říkáš, denně umírají tisíce dětí a lidí a nikoho to nezajímá. A najednou všichni brečí jak je to hrozné, že zemřeli hokejisté, jako by je snad znali osobně, což bych potom pochopil. Ale tenhle náš "rádoby patriotismus" je k smíchu, nebo spíš k pláči!

    PS: Tímto nechci říct, že nelituji ty lidi, kteří zemřeli a jejich pozůstalé. S těmi soucítím.

    OdpovědětVymazat
  2. Souhlasím i nesouhlasím...

    Naprostou pravdou je, že spousta lidí se přidává na Facebooku do truchlících skupin je proto, že je to teď aktuální téma a snaží se ze sebe dělat bůhví co. A přitom ve skutečnosti znají akorát Jágra a ostatní jména jsou jim naprosto cizí, hokej je nezajímá a v době MS akorát nadávají na všechny, kdo se jen nedejbože zmíní o tom, že nějaké mistrovství světa je.

    Naopak tu je ale i druhá skupina lidí, kteří hokejem žijí. Lidé, pro které je česká hokejová reprezentace jejich pýchou, chloubou a v době MS jim dává štěstí a radost. Hokej je pro ně něco jako náboženství. A nejen že dokáží k těm třem fotkám přiřadit jména (jak se často kritici zmiňují), ale oni ví i čísla dresů, posty, na kterých hrají, ročníky narození, klubové i reprezentační úspěchy, historii jejich kariéry v ČR i zahraničí a samozřejmě stejné informace znají i o jejich spoluhráčích z reprezentace a dokáží vyjmenovat z hlavy kompletní soupisku českého týmu na posledních X mistrovství světa + samozřejmě všechny úspěchy českého týmu a umístění českého týmu na všech mistrovství světa a olympijských hrách od Nagana. Samozřejmostí jsou videonáhravky všech zápasů reprezentace, ruční zápisky do vlastních kronik včetně výstřižků z novin a vlastních komentářů ke každému zápasu.
    Ano, i takového člověka osobně znám a naprosto chápu jeho zármutek nad touto ztrátou. Protože pro něj to není cizí člověk (na rozdíl od lidí utonulých na Volze apod.), ale je to jeho hrdina a vzor, je to jeho pýcha. Pro něj není hokej jenom sport...

    Já osobně se řadím někde mezi. Jsem velký hokejový fanoušek, znám všechny reprezentanty včetně pozic, na kterých hrají. Nejsem ale zase až takový fanatik. A tato zpráva mě hodně zasáhla... Ale naprosto odmítám ten šílený mediální rozruch kolem a honění se za největší senzací a ani se nepřidávám do tisíce truchlících skupin na Facebooku.

    OdpovědětVymazat
  3. Já zase takový hokejový fanoušek nejsem, beru to z pozice normálního Čecha, co se koukne občas na hokej,ale nějak ho to zvlášť nebere... Je jasné, že pokud někdo hokejem žije, zasáhne ho to více, než obyčejného člověka. Takových je ale asi 1% ze 100. Já mluvil o těch ostatních co ze sebe tak maximálně dělají blbce, alespoň z mého pohledu. A o tom zfanatizování médii, FB a dalšími.

    OdpovědětVymazat