Jak jsem se vygooglil

Oblíbeným a velice kontroverzním tématem poslední doby je soukromí na internetu. Nejsem nijak extrémně paranoidní (jinak bych asi neměl blog, Twitter a nefotil a nepopisoval každý svůj den v projektu 365), ale zároveň se snažím, abych na internetu nezanechával různé kompromitující materiály. Protože jak všichni víme, co jednou dáme na internet, to už nikdy nesmažeme. Ale jak říká Mereček Cukrberků, soukromí je přežitek 20. století, a tak sdílíme vše bez ohledu na následky. Ale proč o tom mluvím? Jednou za čas si pro klid v duši posadím, udělám si pohodlí a vygooglím se. Někdy jméno, jindy přezdívku, a čekám, co vypadne. Podle toho se pak zamyslím, jestli bych neměl některé věci omezit.

Takže, když tedy vygooglíte „errolek“, jistě vás nepřekvapí (stejně jako to nepřekvapilo mě), že na prvním místě najdete tento blog a hned za ním můj účet na Twitteru. Pak nějaké účty na jiných sociálních službách, jako deviantART, Flickr nebo last.fm. Nic zarážejícího.

Druhou kapitolou jsou různé služby, které těží data z Twitteru, a tak budete projíždět kvanta stránek, které podle různých klíčových slov vyhledávají tweety a ty pak skladují, kdo ví za jakým účelem. O podobných věcech vím, ale smířil jsem se s nimi ve chvíli, kdy jsem si Twitter založil a rozhodl se vzdát části svého soukromí a psát veřejně.

Pak jsem ale narazil na pár odkazů, které mě zaskočily. Naštěstí však v dobrém slova smyslu. Nejprve to byl post na Tumblr-u, kde někdo sdílel moji fotku z Flickr-u:

Na stránce je hezky uveden zdroj s odkazem na můj profil a moje jméno. Podle reakcí lze usoudit, že se fotka lidem líbí, tak proč nadávat. Vlastně je to snad nejpozitivnější věc, co jsem při „googlení se“ našel a jsem rád, že moje dílo koluje po internetu.

Dalším takovým případem je Facebooková stránka Olomouc. Kde je na zdi spousta zajímavých fotek Olomouce. A mezi nimi jedna má:

I zde jsem jako autor uveden opravdu já. Bohužel zde není žádný odkaz na zdroj, takže netuším, kde ji správce stránky sehnal a vlastně ani kdo správcem stránky je. Teto případ mě už tolik netěží, a to zejména kvůli licenčním podmínkám na FB a Cukrbekově náhledu na duševní vlastnictví…

Posledním případem je naše malé milé české Rajče. Tam se objevila moje fotka v galerii „města čsko“. Uhodnete, která to je?

Jistě jste správně usoudili, že je to předposlední fotka Regionálního Centra Olomouce (focená mimochodem z okna uč. 4 na SPŠE Božetěchova 3). Že jsem fotku fotil já je poznat jen z názvu obrázku (z čehož také usuzuji, že ji autor galerie sehnal na deviantART-u), ale kdyby byly u fotek komentáře, věřím, že by tam byl i odkaz.

Takže? Co s tím? Z jednoho případu mám vysloveně radost, druhý mě trochu štve a třetí je mi úplně ukradený. To jsou samozřejmě jen případy, které se mi podařilo najít. Kdo ví kolik mých fotek asi koluje po internetu bez uvedeného autora a kdo ví, kolik jich někdo vydává za své vlastní dílo… S tím ale nic nenadělám. Jednou jsem je dal na internet, tak s tím musím počítat.