V posledních pár měsících jsme měli s kapelou jeden problém. Nějak se nám nedařilo se sejít, a když už, málokdy to bylo v plném počtu. Nejprve za to mohly zkoušky, poté prázdninové akce a k tomu nějaké zdravotní problémy. Proto jsme se rozhodli, že někdy o prázdninách musíme uspořádat intenzivní soustředění, několik dní po sobě se sejít a zapracovat na naší diskografii. A tak se i stalo. Stranou muselo jít všechno ostatní, dokonce i akce #ErrolMaluje, abychom se mohli plně soustředit jen a pouze na hudbu. A jak vše dopadlo?
Měli jsme se sejít tradičně v pátek v šest. Jak už to ale chodívá, nakonec jsme se nesešli a zkouška byla přesunuta na neděli. Ke mně se však již nedostalo, že kromě dne se mění i hodina, takže mi kolem čtvrté zvonil telefon, že zkouška je ve tři. Nedalo se nic dělat, odložil jsem malířské náčiní a vyměnil jej za kytaru a kombo. Tou dobou jsem ani netušil, co mě ještě čeká.
Dorazil jsem do naší sklepní zkušebny, kde jsem se se všemi přivítal. Na to, že máme zkoušku každý pátek jsem je již podezřele dlouho neviděl. Zkouška probíhala, jako každá jiná. Půlku jsme prokecali a druhou jsme opravdu hráli. Vzpomínali jsme, co že jsme to vlastně hráli, protože jsme všichni líní na to, abychom pořizovali notové zápisy a někteří (vlastně jen já) notám nerozumí vůbec a dokonce jsme vymysleli i něco nového, s čím by se dalo v budoucnu pracovat.
A právě toho dne jsme učinili dvě závazná rozhodnutí. Zaprvé, že uctíme památku nedávno zesnulé Amy Winehouse, a to tak, že secvičíme cover verzi její skladby Valerie. Druhé rozhodnutí se týkalo zmíněného intenzivního soustředění. Bavili jsme se, kdy má kdo čas a zjistili jsme, že jediná možnost v blízké době je právě následující týden, tedy poprvé hned další den. Poté ještě přibylo úterý a středa, takže jsme se sešli čtyři dny po sobě a dohromady tak strávili zkoušením více jak deset hodin.
Snažili jsme se, opravdu. Zavzpomínali jsme, co všechno jsme zatím stvořili, poskládali jsme střípky dohromady a ejhle, už máme tři kompletní skladby, jednu rozpracovanou a základ na další čtyři. Doufejme jen, že se nám podaří ještě jedno takové soustředění během příštího měsíce, možná jedno v září a hlavně se pravidelně scházet v příštím školním roce.
Jestli vás zajímá, jak jsme hráli, nemějte strach. Za dobu soustředění jsme pořídili několik nahrávek a některé z nich jsou dokonce poslouchatelné. Jen zbývá najít si chvilku čas a provést základní střih a cenzuru, aby byli přístupné veřejnosti bez újmy na vaší psychice. Tyto nahrávky pak budou někde zveřejněny, nejspíše na nějakém tom internetu, nebo někde poblíž.
Žádné komentáře:
Okomentovat