Errolovy výlevy slaví 1. narozeniny

Dnes je to přesně rok ode dne, kdy jsem publikoval svůj první článek na těchto stránkách a oficiálně jsem se tak stal blogerem. Za tu dobu jsem napsal 68 článků (včetně tohoto), které byly zobrazeny 3555 krát (změřeno teď) a získaly celkem 66 hodnocení (převážně kladných, samozřejmě). Nejnavštěvovanějším článkem se stal první díl Sociálních závislostí. Od ledna letošního roku, kdy jsem si vzal předsevzetí, že budu věnovat blogu více času se návštěvnost zvýšila o 1274 %, což lze považovat ze pozitivní výsledek. Jsem velice rád, že Vás moje výlevy baví, že se sem rádi vracíte a že ukazujete tento web i svým kamarádům (počet nových návštěvníků se od ledna zvýšil o 1373 %). Budu se ze všech sil na Vás nezanevřít a nadále vás bavit svou literární činností.

Sociální závislosti (2) - Blog

Jelikož právě čtete tento článek (a neříkejte, že ne), máte jistě zhruba představu, co to takový blog je. Jenomže on není blog jako blog. Existuje spousta odborných blogů, nejčastěji se zaměřením na techniku, ale i na jídlo, módu, chovatelství a snad všechny obory lidské činnosti (ano, i sex), které mívají i více autorů. Potom přichází na řadu osobní blogy, kde "normální" lidé píší o tom, co se jim stalo zajímavého, publikují své názory a občas přihodí nějakou recenzi. Na závěr přichází skupina, která dělá ostudu všem blogerům. Jsou to dvanáctileté holčičky s "růžovoučkýma nablýskanýma blogískama". Bohužel pro všechny solidní blogery, přesně tu poslední kategorii si většina lidí u nás představí pod pojmem blog a tak jsem se již několikrát stal terčem posměchu neznalých lidí.

Sociální závislosti (1) - Twitter

Možná ho znáte, možná ne. Modrý pták není jen symbolem jedné z našich politických stran, ale také jedné ze sociálních sítí. Na rozdíl od Fakebooku však Twitter vsází na poněkud světlejší odstín modři. A čím se vlastně liší například od FB? Zde si dovolím citovat jednu z internetových kolegyň (kterou bych mimochodem nepoznal, nebýt Twitteru): "Já vždycky říkám, že to je jako FB, ale úplně jiný, lepší :D". Pokusím se oprostit od svých osobních zaujatostí a alespoň trochu objektivně vám přiblížit, co to vlastně ten Twitter je.

Okurková sezóna

VAROVÁNÍ: článek je naprosto o ničem a může silně poškodit vaši psychiku!

Jako každý rok, i letos dorazila okurková sezóna, období, kdy není o čem psát, protože se vlastně nic neděje. Nejlépe je to vidět na TV ovNa, která nás tak ve svém zpravodajství musí informovat o tom, že hasiči sundávají čapí vejce z hnízda a iDěs pak považoval za důležité, že advokáti nedostali ramínka na taláry. Inu, když se války uklidní, radiace poklesne a není zrovna nikdo pohřešovaný a nepátrá po něm celá republika, není v médiích o čem mluvit. A přitom se děje každý den tolik věcí. Proč třeba neslyšíme o tom, že dnes téměř sedm miliard lidí NEzemřelo při autonehodě? Nebo že přes čtyři miliony českých domácností NEvyhořely? Hned by bylo na světě veseleji a večerním zprávám by se nemuselo přezdívat "černá kronika".

Portal 2 aneb zábava mezi zkouškami

Po každé zkoušce (ať student uspěl nebo ne) nastane okamžik, kdy je mozek natolik unaven, že není schopen jakékoliv intelektuální akce. Učení vyvolává zvracení, čtení způsobuje rozostřené vidění a jen trochu náročnější film končí bez pochopení. Tehdy přicházejí na řadu počítačové hry, které dokáží mozek zaměstnat a rozpumpovat, aniž by si to sám uvědomil. V tomto zkouškovém období padl los na druhé pokračování logické FPS Portal. Že jste nehráli jedničku? Tak co tu děláte, šup hrát!

Od Adaxe po Žirafu

V pátek jsem po dlouhé době navštívil ZOO na Svatém Kopečku. Shodou okolností jsem s sebou měl (jako správný turista) fotoaparát, a tak jsem pořídil pár snímků domácí i zahraniční zvířeny. Držet v rukou fotoaparát pro mne bylo až překvapivě obtížné. Už jsem skoro zapomněl, jak se přístroj ovládá a více jak polovinu fotek jsem nevědomky nafotil na 0,3Mpx rozlišení. Doufám, že i přes tyto technicko-organické problémy budou alespoň trochu pozorovatelné a nezkazí Vám zrak.

Tak nám to skončilo...

Včera byl čtvrtek, a jelikož v pátek většina vysokoškoláků do školy nechodí, byl právě včerejšek pro mnohé posledním dnem letního semestru. Poslední dva týdny jsme ze všech sil bojovali, abychom ulovili co nejvíce zápočtů. Ti, kteří zvládli těžké zápočtové úlohy teď mohou postoupit k ještě těžším zkouškám. "Je to vůbec výhra?" ptají se možná někteří. Těžko říct, patříte mezi ty, kteří chtějí vysokou školu dokončit? Pokud ano, tak to výhra je. No, tedy výhra... Řekněme, řečí hokejovou, které těď celý národ naslouchá, že jsme teprve v osmifinále. Poté nás čeká ještě čtvrtfinále se zimním semestrem, semifinále s letním semestrem a konečně finále s nejobávanějším týmem - státními závěrečnými zkouškami.

Myšlenky usínajícího muže

Včera (možná asi spíš dneska) jsem se snažil usnout a nad hlavou se mi vznášel radioaktivní mrak myšlenek. Mám jeden takový zlozvyk, možná je to další duševní porucha, ale když ulehnu do postele, začnu přemýšlet. Občas, když se potřebuji vyspat, snažím se ze všech sil na nic nemyslet a ono to nejde. Inu myšlení je někdy prokletí, ale jak z toho ven? Snažit se nemyslet nepomáhá, tak na to musíte jít opačně - myslet tak intenzivně, že se mozek rychle unaví a vy odpadnete.

168 hodin

Tak jako stejnojmenný pořad České televize se tento článek bude věnovat událostem uplynulého týdne. Je to již sedm dní (tedy sto šedesát osm hodin) od doby, kdy jsem něco napsal a za tu dobu se stala spousta událostí. Začao mistrovství světa v hokeji, posbíral jsem pár zápočtů zápočtů, dostal jsem práci, započala Majálesová vlna, na některých místech České republiky klesla teplota pod bod mrazu a napadl sníh a byl zabit teroristický vůdce a desetiletý mistr hry na schovávanou - Usāma bin Muhammad bin ʿAwaḍ bin Lādin.