úterý 10. srpna 2010

Splněný sen

Každý z nás má nějaké dlouhodobé sny. Každý po něčem (tajně) touží a chce to za každou cenu. Teď nemluvím o lízátku, ani o nových botách, ale o těch velkých snech jako "vždycky jsem sem se chtěl podívat Paříže a navštívit Eiffelovu věž" a "už od mala jsem chtěl vidět pyramidy" nebo "jednou bych si chtěl pořídit super rychlý kabriolet". Můj sen byl pořídit si elektrickou kytaru.


Všechno začalo asi před čtyřmi roky na jednom z našich slavných KofolaSrazů, kdy se mi poprvé dostala kytara do ruky. No, poprvé to nebylo, ale do té doby jsem o hudbu a hudební nástroje nejevil zájem. Když jsem si na ni zabrnkal pár tónů, zjistil jsem, že je to nástroj vskutku magický. Tehdy jsem se začal o kytary tak trochu zajímat. A tehdy jsem i začal plánovat, že si kytaru pořídím. Samozřejmě jsem chtěl být velký "rocker" a chtěl jsem elektrickou. Tu však rodiče považovali za příliš velkou investici. Nechtěli mi vlastně koupit ani tu akustickou. Tak jsme tedy dospěli ke kompromisu, půjčím si kytaru od sestřenice a jestli mě to bude bavit, tak dostanu vlastní. A tak se i stalo. Ke svým osmnáctým narozeninám jsem dostal "westernovku" AXL Johnson 6200C-N(C=cutaway tj. výřez, N=natural). Mé dovednosti se zlepšovaly. Kytara se pro mě stala jedinečným prostředkem k odbourání stresu a špatné nálady, a zároveň nádhernou dekorací do pokoje. Když jsem však hledal tabulatury na mé oblíbené skladby, postupně jsem zjišťoval, že některé z nich se na akustickou kytaru hrají velmi obtížně a to ve mě prohlubovalo touhu po "elektrice".

Letos se to začalo hýbat. Mé oblíbené hudebniny Audioworks se přesunuly do nových větších prostor a tím se zvětšil jí jejich sortiment. Novou prodejnu jsem samozřejmě musel hned prozkoumat a při té příležitosti jsem si pod vedením ochotného prodavače vyzkoušel i pár kytar. O nějaký ten pátek později - v červnu - jsem měl za sebou neúspěšný pokus o zkoušku z matematiky a tak jsem si chtěl nějak zpravit náladu. Nenapadlo mě nic lepšího, než zajít do hudebnin omrknout kytary. A tehdy jsem ji spatřil. Byla to láska na první pohled. Fascinující bílá kytara Hagström Swede. Prodavač samozřejmě zaregistroval můj zájem a řekl, že si ji můžu klidně vyzkoušet. Rozplýval jsem se nad nádherným zvukem. Kromě ceny, která mě tehdy trochu vyděsila a málem i odradila, jsem se od prodavače dozvěděl, že kytara nepatří do jejich běžného sortimentu, ale že si ji někdo objednal a brzy si ji vyzvedne. Tak to vidíte. O nějaký den dříve nebo později a ani bych nevěděl, že taková kytara existuje. Vlastně jsem ani neznal firmu Hagström, za což se musím kát, neb je to firma velice proslavená a s dlouholetou tradicí. Na "hagstrémky" hráli i takové hvězdy, jako Jimi Hendrix (H8), Kurt Cobain (Swede, Hagström II), Elvis Presley (Viking DeLuxe) a Frank Zappa (Viking, Swede Patch 2000, H12, H8). (více na http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Hagström_users)

A zhruba před třemi týdny začala ta nejtěžší část. Sehnat ji! Jeden by si řekl, že to není problém, zajdu do obchodu a je. Tak by to fungovalo, kdybych si vybral nějakou tuctovou "epifonku", kterých mají každé hudebniny na skladě deset. Já se však vydal jinou cestou. Nejprve jsem to zkoušel přes známého, který má elektro a hudebniny. Ten strávil asi týden hledáním a vyjednáváním, aby mi ji sehnal co nejlevněji. Nakonec se ukázalo, že v distribuční síti mají dovolenou, takže bych musel počkat týden. To bych klidně počkal, ale když jsem zjistil, že bych ušetřil maximálně pět set, řekl jsem si, že to nemá cenu a objednám si ji přes kytary.cz, kde jsem si ji prohlížel. Dostupnost: na dotaz. Zavolal jsem na bezplatnou linku. "No, můžeme vám ji objednat, ale bude tu tak nejdřív za dva měsíce." Cože? Zpanikařil jsem. Co budu dělat? Pavel mě zachrání! Kontaktoval jsem svého kamaráda, který mi našel vysněnou kytaru na eBay. Sice z Belgie, ale se zárukou a byla by tu za tři dny. Dohodli jsme se, že spolu zajdeme do banky, vyřídíme peněžní záležitosti a kytara bude na cestě. Po cestě do banky mi zazvonil telefon. Byli to hudebniny Audioworks, kde jsem se jen tak mimochodem zeptal, jestli by ji sehnali. Měli se ozvat den před tím, ale neozvali, tak jsem si řekl, že to nemá cenu. To jsem se však spletl. Jeden (jediný) exemplář má milované kytary byl ještě na skladě a tak ji do týdne budu mít. Týden ještě neuplynul a už ji mám doma.

Žádné komentáře:

Okomentovat