Kdo mě nějakou dobu zná, dobře ví, že mám rád hudbu. Začínal jsem jako každý druhý tím, že jsem poslouchal takzvanou "populární" hudbu. Co se hrálo v rádiu bylo in a muselo se to přece líbit všem. A tak jsme v mládí stejně jako ostatní poslouchal všemožné Taneční ligy a podobné nesmysly. Vždy se mi však více líbily hity z 80. let a symfonická hudba. Nedával jsem to však příliš najevo, abych nebyl vyloučen ze společnosti. Pak ale nastal zásadní zlom v mém životě. Řekl jsem světu jedno velké nas*at a rozhodl jsem se stát se vyvržencem společnosti, který si čte pod lavicí, zatímco si ostatní povídají o tom, jak byli "kalit na Letňáku" a kolik toho "vychlastali". Někdy v té době, kdy mi přestalo záležet na tom, co si myslí ostatní jsem začal poslouchat jazz. Nebo jsem prozřel právě díky této hudbě? Každopádně mi změnil život.
Objevil jsem krásu hudby. Zjistil jsem, že muzika není jenom "tuc tuc" a "um ca um ca" a že existuje něco jako melodie. Objevil jsem krásu sametového zvuku altového saxofonu a trubky. Netrvalo dlouho a už mi nestačilo hudbu jen poslouchat a chtěl jsem se na ní i aktivně podílet. Tak jsem si k osmnáctým narozeninám nechal, namísto obligátních hardwarových doplňků do počítače, nadělit akustickou kytaru. Asi o dva roky později jsme si se dvěma spolužáky založili kapelu. V té jsem tedy nehrál na kytaru, ale na perkuse, jmenovitě bonga, později doma vyrobený cajón a k tomu na tamburínu, marcas a shaker. Toto naše trio - já (perkuse) - Luděk (flétny) - Vojta (kytara) nám bohužel vydrželo jen jedny prázdniny, než se Vojta "přestěhoval" do Liberce. Je pravda, že jsme se sešli dohromady asi pětkrát a většina z naší tvorby byla improvizace, ale za tu dobu jsme stihli "napsat" dvě skladby.
A teď? Po tom, co se naše malé trio rozpadlo téměř dříve, než začalo? Začíná nová éra. Já mám v plánu si pořídit elektrickou kytaru (prakticky už je na cestě), Luděk si chce pořídit baskytaru a chceme založit nové nu-jazzové uskupení. Máme již dokonce potenciálního trumpetistu, DJ a s trochou štěstí možná i saxofon. Možná to nakonec dopadne stejně, jako náš předchozí hudební počin, ale možná, možná o nás ještě uslyšíte...
Žádné komentáře:
Okomentovat