Pamatujete ještě ty časy, kdy jste chodili na základní školu? Ať to byly časy dobré, či zlé, vždy si najdeme okamžiky, na které budeme rádi vzpomínat i po letech. Vzpomínky jsou to jediné, co nám zůstalo. Čas odplynul jako voda a nikdo nám jej nevrátí. Vzali nám školní lavice, vzali nám žákovské knížky, ale vzpomínky, ty nám nikdy nevezmou.
A co teď? Co bude dál? – To nikdo neví.
Dokončím školu? Najdu si práci? Založím rodinu? Budu žít šťastně až do smrti? – To nikdo neví.
Nesklátí nás nějaká zákeřná civilizační choroba, kterou lidstvo trpí? Nestane se nám nějaká nepříjemná nehoda? – To nikdo neví.
Jak tedy naložit s životem? Jak jej správně žít? Jako by každý den byl náš poslední? – To nikdo neví.
Chybí nám totiž zkušenosti, neb žijeme jen jednou…
Žádné komentáře:
Okomentovat