Já a AFO (den 3.)

V minulém článku jsem vám stručně popsal události prvních dvou dní Academia Film Olomouc. Tím však pro mě tento festival nekončil. Po minulých zkušenostech, kdy jsem po některých filmech a přednáškách přemýšlel o smyslu života a podobných pitomostech, jsem se rozhodl, že v následujících dnech se pokusím vyhnout filosofické rovině a budu se zaměřovat na techničtější dokumenty. Já tedy filosofuji rád… to nemohu říci, ale raději si pro tyto příležitosti zvolím hospodu.

Čtvrtek

Vize budoucnosti – kvantová revoluce: Co všechno dokážeme vyrobit, budeme-li moci manipulovat s hmotou na atomární úrovni? Začalo to uhlíkovými nanovlákny a nanotrubičkami, které nám svými vlastnostmi umožní postavit vesmírný výtah. Poté vědci dokázali vyvinout speciální povrch, který „odvádí“ elektromagnetické záření po povrchu, místo aby jej tříštil. Zatím to dokáží jen s mikrovlnami, ale povede-li se tento mechanizmus aplikovat na viditelné spektrum, co získáme? Plášť neviditelnosti. Teleport se nám už také podařilo sestrojit. Zatím je možná přemísťovat pouze fotony, ale i tak je to pokrok. Co všechno se ještě podaří převést z vědecké fikce do vědecké reality? Viděli jste například ty úžasné 3D tiskárny? Co kdybyste do nich místo plastového prášku „nasypali“ pár základních bílkovin, které dokáží vytvářet další bílkoviny a takhle si „vytiskli“ funkční lidské srdce? Ale nebudeme se omezovat jen na lékařství. Co kdybyste si mohli vytisknout chleba nebo jablko? Mohli bychom tak zamezit světovému hladu?

Téměř dokonalý člověk – vítězný snímek v kategorii Světová soutěž. Z počátku k nám z plátna promluvila modelka, která přišla o obě nohy. Z počátku to brala jako hendikep, ale pak si uvědomila, že si nemusí holit nohy a má permanentní pedikůru. Dokonce jí kolegyně závidí, že si může podle potřeby přidělat delší nohy a přidat si tak na výšce. Nebo sportovec, který se nechtěl vzdát svého snu, a tak si pořídil speciální běžecké protézy, díky kterým se mohl vyrovnat zdravým sprinterům. Někteří ho dokonce nařkli z toho, že „podvádí“. A co třeba muž, který je sice ochrnutý, ale počítač napojený na jeho mozek mu umožňuje komunikovat se světem. Dalším případem je muž, který má jedinečnou kompletně bionickou paži, kterou ovládá bezdrátově skrze čip implantovaný do mozku. A na závěr doktor, který si podobný čip nechal sám dobrovolně voperovat, aby mohl ovládat laboratorní přístroje a chce se stát prvním člověkem, jehož vědomí bude přeneseno do stroje. Jsou tito napůl lidé, napůl stroje, nebo chcete-li kyborgové, vůbec hendikepovaní, nebo jsou jen dalším článkem lidské evoluce? Aby toho nebylo málo, dokument nás vezme na americkou kliniku, kde vám za 25 000 dolarů zaručí pohlaví vašeho dítěte. A na úplný závěr vám představí ženu, která sestrojila „stroj na děti“, do kterého dodáte jen genetický materiál a za 9 měsíců vám „vyplivne“ dítě…

Sagan, Feynman a vědecká osvěta – mladý kanadský popularizátor vědy Reid Gower nás přišel seznámit se svým velkým snem. Ukázat krásu vědy „obyčejným“ lidem. K tomuto účelu stvořil dvě série videí, ve kterých kombinuje citace dvou slavných vědců – Sagana a Feynmana – podkreslené hudbou a doplněné jímavými záběry ze všech koutů našeho světa. Tady máte dvě ukázky:



Musím se přiznat, že jsem k němu měl z počátku nedůvěru. Říkal jsem si, o čem nás chce takový mladík, a ještě ke všemu filosof (Však to znáte, ne?), poučovat? Nakonec se však ukázalo, že je to chytrý a vzdělaný člověk s velice zajímavým pohledem na svět. Jediným problémem tedy nakonec byla překladatelka, která zkazila, co mohla. Vynechávala zajímavé a mnohdy podstatné věci, pletla si pojmy a průjmy a já měl někdy pocit, že se na Katedře aplikované anglistiky flákají ještě víc, než u nás na informatice.