čtvrtek 7. října 2010

Zkouška dospělosti

V životě každého z nás (rozumějte samců) přijde okamžik, kdy se chlapci mění v muže. Tím samozřejmě nemluvím o prvních sexuálních prožitcích nebo ulovení a zabití divokého prasete holýma rukama. Jedná se, obrazně řečeno, o jakési osvícení, či chcete-li, prozření. Okamžik, kdy si uvědomíte, že ty zničené žluté boty (zasvěcení vědí), které leží ve skříni, již nikdy nosit nebudete a po roce schovávání je vyhodíte. A dnes jsem se rozhodl vyhodit ten Facebook (dále FB), který mi tu tak dlouho leží...

Co tak najednou? No, zase tak najednou to není. Uvažuji o tom už delší dobu, asi tak půl roku, možná déle. Neustále mě však odrazovala myšlenka "s některými lidmi jsem v kontaktu jenom přes FB, když tam nebudu, jak se s nimi mám bavit?" Ale pak mi došlo, že to je vlastně to negativní na sociálních sítích. Nejen že se lidé neschází, už si ani nevolají, jen tupě civí do monitoru a bezhlavě buší do klávesnice. A poté se dostavila spásná myšlenka "má člověk vůbec usilovat o kontakt v této podobě? Když se se mnou někdo přestane bavit (tj. mlátit do klávesnice) jen proto, že nejsem na FB, tak ať jde, s prominutím, do prdele." Dřív to šlo, půjde to i teď. A když o tom uvažuji tak dlouho, proč až teď?

Zpočátku (myšleno od mého připojení) byl FB místem, kde se člověk znovu setkal s bývalými spolužáky a lidmi, na které už málem zapomněl. Místem, kde mohl sdílet fotky, nebo uspořádat akci pro své přátele. Později, jak se navyšoval počet uživatel, přišla fáze kvízů a testů, začaly se objevovat první hry a uživatelé trávili online mnohem více času. Přišlo i období zakládání skupin a stránek s tou nejpodivnější tématikou a jak si lidé zvykly "stávat se fanouškem" objevili se první podvodné stránky slibující výdělky a kdo ví co všechno. A ovečky tupě následovaly. Všichni podepisovali petice proti zpoplatnění FB, a to hned několik, nehledě na to, že v každé se psalo něco jiného. Věřili, že když se přidají do skupiny, neznámý podnikatel za každého z nich pošle pět korun na pomoc po zemětřesení na Haiti. A završila to děvčata se svými podprsenkami, účesy a kabelkami. FB je ideální ukázkou, jak snadné je zmanipulovat běžného člověka. Většina uživatel FB je ochotna uvěřit téměř čemukoliv a zároveň nepřístupná jakýmkoliv argumentům.

A já? Já už toho nechci být nadále součástí. Stávejte se fanoušky holubů z nosu, přidávejte se do skupiny proti konci světa a nezapomeňte se zúčastnit dne bez spodního prádla. Věřím že to zvládnete i beze mě. Vím, že vám budu chybět, že budete hrozně nešťastní, když si nepřečtete, co jsem měl k večeři nebo že mám zrovna nohy na stole, ale takhle to dál nejde. Loučím se s vámi, zařídím jen pár drobností, vadám poslední Kofolák na Facebooku a od listopadu už mě nečekejte, nepřijdu...

1 komentář: