sobota 5. června 2010

Je ráno...

...a já jsem ještě nešel spát. Je to tak, minuty po půlnoci pomalu naskakují a já jsem stále v bdělém stavu. Sedím u notebooku, přilepen ke klávesnici, v zajetí internetu. Počítače nás jednou zničí, ale co s tím můžeme dělat? Dobrovolně se jim poddáváme a ani s tím nechceme nic dělat. Vyhovuje nám to tak, jak to je. Ráno vstaneme a než jdeme na záchod, zapneme počítač a vypínáme ho až když jdeme spát. Jak já bych potřeboval dovolenou, v přírodě, daleko od počítačů. Alespoň měsíční "odvykací" kůru.

Bohužel se bez počítačů neobejdeme. Pomalu nám nahrazují rádia, televizi, knihy a v poslední době i posezení s kamarády. Dnešní uspěchaná doba nás tlačí k tomu, abychom dělali vše rychle, jednoduše a pohodlně, tak proč chodit do knihovny, když nám všechno najde Google a proč chodit do kavárny, když si můžeme s kamarády popovídat pohodlně přes ICQ nebo Facebook. Ano, velký mocný Facebook. Neuplyne den, kdy bych o něm neslyšel. Pokaždé když jedu tramvají, slyším studenty jak se baví "cože, ty o tom nevíš, vždyť to psal na Facebook" nebo "on mě teď požádal o přátelství na Facebooku, co si o sobě jako myslí" a podobně. Přiznám se i bez mučení, taky tam mám účet a taky tam trávím spoustu času, ale na rozdíl od jiných lidí si to uvědomuji a trápí mě to. Už asi dva měsíce zvažuji zrušení účtu, ale ještě jsem nenašel odvahu. Přece jen bych přestal být IN a to nikdo z nás nechce, že?

Je to zvláštní, jak můžeme něco nenávidět a zároveň to mít rádi. Stěžovat si, jak nám počítače a internet ničí život a stejně u nich sedět celý den a ještě ke všemu jít studovat informatiku. Ale tak už to v tom našem světě je. Nemáme rádi školu, ale chodíme tam, nemáme rádi práci, ale pracujeme a nemáme rádi politiku a stejně chodíme poctivě k volbám v bláhové naději, že se něco změní. A tak na závěr udělám alespoň něco malého pro své dobro, vypnu internet, vypnu počítač a půjdu spát.

2 komentáře:

  1. nad nebudu jediný, kdo nenapíše komentář na FB :o)

    Pěkné, očividně psáno jedním dechem. :o)

    Spousta lidí ví, že s FB jsou problémy, ale sami je rádi využívají. Aneb slovy kamaráda, "dozvíš se tam všechno i to co nechceš vědět... (ticho a zklamaně) ... i to co nechceš vědět". Najednu stranu něco vědět nechceš, na druhou stranu jsi člověk - tvor zvídavý. A tak to máš - na jednu stranu FB nechceš a nemáš rád, na druhou stranu nechceš přijít o portál, který ti do života dá víc bulváru než Blesk a Aha! dohromady.

    Velmi často si pokládám otázku, kam to spěje, co bude dál... pokud to bude Ráj, chci tam být dřív než vy... pokud Peklo, zůstanu u shellu.

    OdpovědětVymazat
  2. Popravdě jsem nečekal komentář vůbec, takže dík za něj. Máš pravdu, je to psáno jedním dechem, a to v lehké depresi a nespavosti, jelikož jsem prospal skoro celý odpoledne a večer už se mi nějak nechtělo.
    Musíme ale uznat, že Facebook v poměrně krátké době dobyl svět a stal se nedílnou součástí komunikace s veřejností. I solidní zpravodajské a publicistické pořady jako Otázky Václava Moravce nebo Hydepark používají FB, protože telefonovat jim nikdo nebude a posílat e-mail se taky nikomu nechce, ale když jim stačí párkrát kliknout na FB, tak to udělají. Jak řekl Karel Schwarzenberg, FB "tvoří zpětnou vazbu" a poskytuje "bezprostřední názor lidí". Takže i v politické kampani (a antikampani) má důležitou roli.

    OdpovědětVymazat